Muchomůrka růžovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMuchomůrka růžovka
alternativní popis obrázku chybí
Muchomůrka růžovka
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď štítovkovité (Pluteaceae)
Rod muchomůrka (Amanita)
Binomické jméno
Amanita rubescens
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), často nazývaná jen růžovka či masák, je výtečná jedlá houba z čeledi muchomůrkovitých.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Existuje odrůda této houby se žlutým prstenem, která je klasifikována jako Amanita rubescens var. annulosulphurea.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Muchomůrka růžovka různého stáří v lese
Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) s detailem prstenu. Prsten je v mládí přitisknut k lupenům, od nichž získává rýhování otiskem.

Klobouk má průměr 5-15 cm. V mládí je polokulovitý, později sklenutý až rozložený. Může být červenavě hnědý, řidčeji bělavý, žlutohnědý nebo červenavě šedý. Bývá pokryt snadno stíratelnými, špinavě bílými až šedorůžovými zbytky plachetky. Lupeny jsou bílé, posléze červenavě skvrnité; husté, u třeně volné. Třeň je bělavý, často krytý růžovými skvrnkami, k bázi stejnoměrně ztlustlý, na bázi s bradavičnatou širokou hlízou. Prsten je převislý, široký, podobný sukni, vyrůstající z vrcholu třeně. V mládí je prsten přitisknut k lupenům, od nichž získává rýhování. Barva může být bílá, u A. rubescens var. annulosuphurea žlutá. Dužnina je bílá, při poškození pomalu červenající. Má slabou nenápadnou vůni. Výtrusný prach je bílý. Pochva chybí.

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Růžovku lze splést s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovanou (panterovou). Určit se musí každý exemplář, protože obě muchomůrky mohou růst vedle sebe.

Hlavní rozlišovací body jsou:

  • Prsten u růžovky je vroubkovaný, u muchomůrky tygrovité je hladký,
  • Po otlaku, naříznutí nebo stažení kůže klobouku maso růžovky nabíhá do růžova, u muchomůrky tygrovité zůstává bílé.
  • Pochva u růžovky chybí, naopak muchomůrka tygrovaná má výraznou pochvu, která se lidově nazývá kalich smrti.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Muchomůrka růžovka je celkem hojná houba. Roste od června do listopadu v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Růžovka je jednou z nejlepších jedlých hub pro všechny způsoby přípravy pokrmů[1], mnohdy jsou sušeny nadrobno nakrájené plátky plodnic. Sbírá se však až od poloviny 20. století. Masák je velmi chutný jen osmažený na přírodno na másle, či sádle pouze s kmínem a solí, kdy chutí skutečně připomíná smažené maso. Muchomůrka růžovka je za syrova jedovatá – obsahuje hemolytické proteiny, které se ale degradují tepelnou úpravou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GARNWEIDNER, Edmund. Houby. Praha : Slovart, 1995. S. 82

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha: REBO Productions, 1998. 288 s. ISBN 80-85815-95-8. S. 157-158. 
  • GARNWEIDNER, Edmund. Houby. Praha: Slovart, 1995. S. 82. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]